Překážky na cestě k osvobození
Vše, co existuje, je relativní. Uvědomte si, že duševní utrpení, radost, bolest a nadšení jsou následky sugestivních nárazů na mysl a že je můžete odstranit upnutím pozornosti na věci a vlastnosti opačné. Pochopte důležitost této informace a je ve Vaši moci vyvolat takovou náladu, jakou si budeme přát.
Smutek |
Zastiňuje světlejší myšlenky. Pramení z nenaplněných tužeb po hmotných věcech a vztazích. Když poznáme pomíjivost věcí a duševních stavů, ztratíme o ně zájem a skoncujeme s těmito touhami, odstraníme tím příčiny smutku. |
Nemoc |
Myšlenky v takovém případě směřují výhradně k nemocnému tělu a tím je znemožněno věnovat se duševnímu rozvoji. Je třeba se léčit alespoň do té míry, aby byla odstraněna bolest, která nás na sebe zcela upoutává. Nemoc i zdraví pocházejí ze stejných vnitřních myšlenkových pochodů. Vše v materiálním světě i ve světě myšlenek má svůj původ v tom, jak nahlížíme na svět. |
Lenost |
Zasahuje v našem životě širokou oblast a nelze ji snadno překonat. V první řadě tu máme lhostejnost k sebepoznání a vnitřnímu „Já“, žijeme pro pár smyslových vjemů a neradi přemýšlíme o životě v širším smyslu. Jedná se o duševní lenost a nejlepší činností je udržovat se v bdělosti a sledovat změny probíhající v našem nitru. Jakmile se k této neustálé činnosti přinutíme, zaniknou sklony k bloudění mysli a to pak samo vede k poznání. |
Pochybnosti |
Můžeme pochybovat o pravdivosti tvrzení jiných lidí, ale můžeme také odstranit nezdravou pochybnost a věřit v reálný význam jejich prožitku. Duchovní stavy, k nimž člověk dospívá, jsou pro něho stavy skutečné. Každá pochybnost je tedy zdržující překážkou vystupující z naší mysli. |
Lpění |
Lpíme-li na věcech a naše touhy směřují výhradně k smyslovým prožitkům, nemůžeme se duchovně povznést. Dokud jsme svými zájmy ve sféře hmoty, náš rozum nedovede chápat nic jiného než to, co je viditelné a hmatatelné. Jakmile však tuto sféru opustíme, dostane se rozum k prvotní příčině a vidí hmotu jenom jako výsledek jemnějších příčin. Na cestě k sebe-poznání můžeme také přehnaně lpět na rozboru myšlenek, analyzování, uvažování a na stavu duchovního klidu. |
Falešné vědění |
Falešné vědění je pokládat klam za pravdu. Klam je skutečnost, která nemůže získat všeobecné uznání a platnost. Falešné vědění vzniká z duševní slabosti, když nám někdo něco řekne, nepotřebujeme důkazy ani ověření a věříme, že tvrzení je pravdivé. Je třeba být duševně silný a schopný kritiky a zachovávat neutrální nebo zamítavý postoj ke všem jevům, dostavujícím se na cestě k sebe-poznání. Odvracejme tedy pozornost od každého prožitku, čímž si necháme otevřené dveře k získávání dalšího vědění. Dosáhneme-li nějakého duchovního stavu, je nutné ho dál poznávat, a pokud působí na rozvoj naši mravnosti, držme se této změny ve svém jednání i v životě. Zpočátku lze tyto změny pozorovat jen jako jistou vnitřní změnu, která až časem potvrdí svoji reálnou hodnotu v běžném životě. Je třeba si uvědomit, že reálné hodnoty jsou v povaze člověka založeny na duševním postoji ke světu a životu. Nevěřme jakémukoliv přílišnému zveličování významu nějakého stavu. |
,, Člověk by se neměl obávat přicházejících myšlenek ," říká Buddha , ,,ale jen opoždění, s jakým si je uvědomuje." Když se objeví nějaká myšlenka, pokud si ji uvědomujete - pokud si dokážete uvědomit, jak přichází, pokud ji vidíte, jak se pohybuje - pak to není vůbec žádný problém. Takto vidět ji můžete začít tehdy, když poznáte, že ta myšlenka nejste vy. Myšlenka je od vás oddělená, nejste s ní totožní. Vy jste vědomí a myšlenka je jeho obsahem. Přijde a odejde - je to host a vy jste hostitel. To je první zkušenost meditace....
..................................
Každé dítě potřebuje pozornost a vy mu ji dáváte, jen když je nemocné, jen když má nějaký problém. Takže jakmile dítě zatouží po pozornosti, začne vytvářet problémy, stane se jejich tvůrcem. Pozornost je energie. Když se na vás někdo s láskou podívá, dává vám výživu. Láska je základní potřeba. Vaše tělo roste díky potravě, vaše duše roste díky lásce. Jenže lásku získáte pouze tehdy, když jste nemocní, když máte potíže, jinak vám ji nikdo nedává. Dítě se naučí vašim způsobům a začne vytvářet problémy. Jakmile onemocní nebo má nějaký problém, všichni mu věnují pozornost. Nikdy jste si toho nevšimli?